Úvod
Předměty
BIM v geotechnice a podzemním stavitelství
Environmentální a energetická geotechnika
Environmentální problémy geotechniky
Experimentální metody studia fyzikálního chování geomateriálů
Geodetická měření v podzemním stavitelství
Geodynamika
Geohydrodynamika
Geomateriálové inženýrství
Geomechanika
Geomonitoring a inverzní analýza
Geostatistika
Geotechnická laboratoř
Geotechnická rizika
Geotechnické stavby
Geotechnický monitoring
Hloubení jam a nekonvenční metody výstavby podzemních děl
Interakce základových konstrukcí s podložím
Mechanika zemin a zakládání staveb
Mechanika hornin a zemin
Mechanika podzemních konstrukcí
Metoda konečných prvků
Modelování hydraulických a transportních procesů v geosféře
Modelování v geotechnice
Moderní metody geofyzikálního průzkumu
Počítačová podpora navrhování geotechnických konstrukcí
Podzemní a geotechnické stavby
Podzemní stavby
Pokročilé metody modelování geotechnických úloh
Pokročilé metody zakládání staveb
Progresivní technologie výstavby geotechnických staveb a konstrukcí
Projektování podzemních staveb
Průzkumné metody v geotechnice
Případové studie geotechnických staveb
Ražení a vyztužování podzemních a hornických děl
Seismické inženýrství
Statika a dynamika geotechnických staveb
Statistické metody v inženýrské praxi
Stavební geologie
Technické odstřely a jejich účinky
Trhací práce a rozpojování hornin
Úprava vlastností hornin a zemin
Vybrané problémy podzemního stavitelství
Zakládání staveb
Zakládání ve složitých podmínkách
Základy hydrogeologie a inženýrské geologie
Základy stavební geologie
Tým
Spolupracující firmy
Zprávy
Aktuality
Publikace
Stalo se
Galerie
Nabídky
Kontakt
Studijní materiály
Odborné zdroje
Podklady pro cvičení
Podklady pro přednášky
Testy
MHZ – test 1
MHZ – test 2
MHZ – test 3
MHZ – test 4
MHZ – test 5
MHZ – test 6
MHZ – test 7
MHZ – test 8
MHZ – test 10
Geotechnický průzkum
*
Kolik geotechnických kategorií uvádí norma ČSN EN 1997?
2
3
4
*
Do jaké geotechnické kategorie padají náročné konstrukce ve složitých základových poměrech?
1GK
2GK
3GK
*
Geofond je:
Evropská geologická služba
Česká geologická služba
Česká paleontologická služba
*
Navrhněte etapy geotechnického průzkumu pro silniční tunel v intravilánu:
Předběžný, podrobný.
Není třeba provést geotechnický průzkum.
Předběžný, podrobný, průzkum během výstavby, monitoring.
*
Pro liniové konstrukce doporučuje norma ČSN EN 1997 vzdálenost průzkumných bodů:
Co 20 m
Od 20 do 100 m
Od 20 do 200 m
*
Pro velkoplošné konstrukce doporučuje norma ČSN EN 1997 vzdálenost průzkumných bodů:
V síti s body ve vzdálenosti < 60 m
V síti s body ve vzdálenosti < 40 m
V síti s body ve vzdálenosti < 30 m
*
Metody geotechnického průzkumu, kdy si průběh horninového masivu můžeme přímo prohlédnout a můžeme odebrat vzorky horninového prostředí, označujeme jako:
In situ
Standardní
Přímé
*
Mezi nepřímé metody průzkumu patří:
Měření hladiny podzemní vody
Geofyzikální průzkum
Laboratorní zkoušky
*
Gravimetrická metoda je:
Geofyzikální metoda, při které se měří průběh tíhového zrychlení v horninovém masivu.
Geofyzikální metoda, při které se sleduje geomagnetické pole Země.
Geofyzikální metoda, při které se měří teplota horninového prostředí
*
Magnetoelektrická metoda je:
Geofyzikální metoda, při které se měří průběh tíhového zrychlení v horninovém masivu.
Geofyzikální metoda, při které se sleduje geomagnetické pole Země.
Geofyzikální metoda, při které se měří teplota horninového prostředí
*
Která geofyzikální metoda využívá odrazu elektromagnetických impulsů vysoké frekvence od rozhraní vrstev s rozdílnou poměrnou permitivitou?
Gravimetrická metoda
Geoelektrická metoda
Radiolokační sondování
*
Karotážní měření je:
Geofyzikální měření na povrchu
Geofyzikální měření ve svahu
Geofyzikální měření ve vrtu
*
Příruční sonda nebo pich je značena symbolem:
S
J
V
*
Nárazovo-točivé vrty jsou značeny písmenem:
S
J
V
*
Vibrační vrty jsou značeny písmenem
W
A
V
*
Vibračními průzkumnými vrty se získá vzorek:
Neporušený
Poloporušený nebo porušený
Nezískává se žádný vzorek
*
Šapa je:
Lžícový vrták
Šnekový vrták
Talířový vrták
*
Rotační jádrové vrty se označují písmenem:
J
R
V
*
Směsi vyráběné slinováním kovových karbidů a čistých kovů se nazývají:
Ocel
Tvrdokovy
Karbonyl
*
Vrtné nástroje pro jádrové vrtání nesou obecně název:
Vrtná dláta
Vrtné nože
Vrtné korunky
*
Dvojitá jádrovnice je vhodná pro:
Pevné a odolné horniny
Měkké nebo značně porušené horniny
*
Délka jádra vytěženého z vrtu vztažená k délce příslušného návrtu je označován jako:
RQD
Výnos jádra
Jádrovnice
*
Poměr délky úlomků a části jádra délky 10 a více cm a délky příslušného návrtu je označován jako:
RQD
Výnos jádra
Jádrovnice
*
Bezjádrové vrty jsou označovány:
J
BJ
Bez symbolu
*
Vrtné nástroje pro bezjádrové, plnoprofilové vrtání nesou obecně název:
Vrtná dláta
Vrtné korunky
Jádrovnice
*
Průzkumné šachtice a kopané sondy jsou díla:
Vertikální
Horizontální
*
Průzkumná štola je značena symbolem:
Št
Š
Ša
*
Kačírek je:
Malý kačer
Přístroj pro měření HPV
Obsyp vrty z drobného štěrku
*
Pro měření pórových tlaků se používají
Tlakové buňky
Piezometry
Kačírek
*
Odebrané vzorky zeminy, které mají zachovanou vlhkost, nikoli původní uložení se označují jako:
Porušené
Poloporušené
Technologické
*
Dle ČSN EN 1997-2 jsou vzorky zemin pro laboratorní zkoušky rozděleny do:
5 tříd
6 tříd
7 tříd
*
Co jsou in situ zkoušky?
Zkoušky realizované v laboratoři
Zkoušky realizované v terénu
In situ zkoušky je synonymum pro geofyzikální měření
*
CPT
Presiometrická zkouška
Zkouška plochým lisem
Statická penetrační zkouška
*
DP
Vrtulková zkouška
Dynamická penetrační zkouška
Statická penetrační zkouška
*
SPT
Standardní penetrační zkouška
Dynamická penetrační zkouška
Statická penetrační zkouška
*
FVT
Vrtulková zkouška
Dynamická penetrační zkouška
Presiometrická zkouška
*
DMT
Statická penetrační zkouška
Presiometrická zkouška
Zkouška plochým lisem
*
Statická penetrace je nevhodná pro:
Soudržné zeminy
Velmi hrubozrnné zeminy
Jemnozrnné zeminy
*
Penetrační odpor pro dynamickou penetraci je definován jako:
Počet úderů potřebných pro určitý vnik penetrometru
Poměr síly na penetračním hrotu k ploše hrotu
*
Dynamická penetrační zkouška není vhodná pro:
Ulehlé sypké zeminy
Zeminy, kde je obtížně proveditelná statická penetrace
Jemnozrnné zeminy a málo ulehlé sypké zeminy
*
Vzorek zeminy lze odebírat u:
Statické penetrační zkoušky
Standardní penetrační zkoušky
Dynamické penetrační zkoušky
*
Vrtulkovou zkouškou se zjišťují:
Odvodněné parametry smykové pevnosti
Neodvodněné parametry smykové pevnosti
*
Louis Ménard patentoval v roce 1955:
Přístroj pro presiometrickou zkoušku (odtud Ménardův presiometr)
Dvojitou jádrovnici (odtud Ménardova jádrovnice)
Přístroj pro vrtulkovou zkoušku
*
Zkouška plochým lisem je vhodná do:
Jemnozrnných zemin
Skalních hornin
Velmi hrubozrnných zemin
*
Dřevěná bednička, do které je odebírání vrtné jádro se nazývá:
Jádrovnice
Vrtmistrtka
Vzorkovnice