Úvod
Předměty
BIM v geotechnice a podzemním stavitelství
Environmentální a energetická geotechnika
Environmentální problémy geotechniky
Experimentální metody studia fyzikálního chování geomateriálů
Geodetická měření v podzemním stavitelství
Geodynamika
Geohydrodynamika
Geomateriálové inženýrství
Geomechanika
Geomonitoring a inverzní analýza
Geostatistika
Geotechnická laboratoř
Geotechnická rizika
Geotechnické stavby
Geotechnický monitoring
Hloubení jam a nekonvenční metody výstavby podzemních děl
Interakce základových konstrukcí s podložím
Mechanika zemin a zakládání staveb
Mechanika hornin a zemin
Mechanika podzemních konstrukcí
Metoda konečných prvků
Modelování hydraulických a transportních procesů v geosféře
Modelování v geotechnice
Moderní metody geofyzikálního průzkumu
Počítačová podpora navrhování geotechnických konstrukcí
Podzemní a geotechnické stavby
Podzemní stavby
Pokročilé metody modelování geotechnických úloh
Pokročilé metody zakládání staveb
Progresivní technologie výstavby geotechnických staveb a konstrukcí
Projektování podzemních staveb
Průzkumné metody v geotechnice
Případové studie geotechnických staveb
Ražení a vyztužování podzemních a hornických děl
Seismické inženýrství
Statika a dynamika geotechnických staveb
Statistické metody v inženýrské praxi
Stavební geologie
Technické odstřely a jejich účinky
Trhací práce a rozpojování hornin
Úprava vlastností hornin a zemin
Vybrané problémy podzemního stavitelství
Zakládání staveb
Zakládání ve složitých podmínkách
Základy hydrogeologie a inženýrské geologie
Základy stavební geologie
Tým
Spolupracující firmy
Zprávy
Aktuality
Publikace
Stalo se
Galerie
Nabídky
Kontakt
Studijní materiály
Odborné zdroje
Podklady pro cvičení
Podklady pro přednášky
Testy
01
02
03
04
05
06
Kalifornský poměr únosnosti
K čemu slouží zkouška CBR?:
ke kontrole únosnosti podkladních půd při výstavbě silnic
ke kontrole zhutnění podkladních půd při výstavbě silnic
ke kontrole podkladních půd při výstavbě silnic
Původně byla zkouška vyvinuta pro:
stanovování objemové hmotnosti in-situ
ověření únosnosti neupravených přistávacích dráh letadel
ověření únosnosti únosnosti půdy pro zakládání staveb 1.GK.
Principem měření je:
stanovení síly potřebné pro zatlačení hrotu do hloubky 2,5 (5 mm) a porovnání s normovou hodnotou
stanovení hloubky zatlačení normového hrotu při síle 15 kN
stanovení hloubky zatlačení normového hrotu při síle 13,2 kN
Jednotkou CBR je:
%
mm
mm/min
Průměr trnu pro zkušku CBR je:
55 mm
45 mm
50 mm
Síly pro normové kamenivo jsou:
10,0 a 13,2 kN
13,2 a 15 kN
13,2 a 20 kN
Zatížení trnu je během zkoušky CBR dáno:
konstantní rychlostí penetrace trnem
konstantní silou při penetraci trnem
zatěžování ve stupních (obdobně jako u edometrické zkoušky)
Měřítkem zatížení je:
síla při penetraci o velikosti 10,0 a 13,2 kN
rychlost penetrace trnem o velikosti 1,27mm/min
síla v následujících stupních: 10,0; 13,2; 15; 20 kN
Před měřením CBR se vzorek vystavuje:
teplotě 105 ⁰C po 24 hod.
tlaku o normové hodnotě 200 kPa
zrání
Pokud se zkouška provádí ihned po zhotovení vzorku:
pak se jedná o zkoušku IBI
pak se jedná o zkoušku CBR HS (high speed)
pak se jedná o zkoušku CBR M (modified)